Úroky v eurozóně dále klesají

Evropská centrální banka nevyloučila, že sazby půjdou ještě níž

Evropská centrální banka podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,5 procenta, nejnižší úroveň od svého založení před deseti lety. Od loňského října snížila sazbu již pětkrát, celkem o 2,75 procentního bodu, aby přispěla ke zmírnění a překonání ekonomické recese v eurozóně. Prezident ECB Jean-Claude Trichet poznamenal, že nemůže vyloučit další pohyby sazeb. „Nerozhodli jsme plánovaně, že toto je nejnižší bod, kterého chceme dosáhnout. Další rozhodnutí bude záviset na skutečnostech, údajích a soudech v rámci jednání Rady guvernérů," uvedl.

Že se ekonomika eurozóny nachází ve své zatím nejhlubší recesi potvrzují i nové odhady ECB. Očekává, že ekonomický propad šestnácti států eurozóny bude letos činit 2,2 až 3,2 procenta. Předchozí odhad počítal se stagnací až poklesem o jedno procento. V roce 2010 by však ekonomika mohla oživit, prognóza předpovídá pokles 0,7 procenta až růst 0.7 procenta. I tato prognóza je ale proti předchozím výhledům zhruba o jeden procentní bod horší.

Inflace v zemích eurozóny by se měla udržet pod dvouprocentním cílem centrální banky. „Inflace výrazně klesla a očekáváme, že v roce 2009 a 2010 zůstane hluboko pod dvěma procenty. V polovině roku by dokonce mohla být negativní, avšak převážně kvůli vysokému srovnatelnému údaji z loňska," uvedl Trichet. Nízká inflace je výsledkem propadu cen komodit v reakci na pokles ekonomické aktivity. Letos má dosáhnout 0,1 až 0,7 procenta, v příštím roce mírně stoupne na 0,6 až 1,4 procenta.

Ekonomové nyní debatují, jak daleko bude ECB ochotna se sazbami zajít a zda podobně jako jiné centrální banky průmyslových zemí sáhne k nestandardním opatřením ve zvyšování peněžní zásoby. Ekonomika eurozóny by mohla začít ožívat v roce 2010. Odhady ECB počítají pro toto období s poklesem o 0,7 procenta až růstem o 0,7 procenta.

***

Propad ekonomiky EU byl větší

Meziroční pokles ekonomiky Evropské unie byl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o něco větší, než ukazovaly první prognózy. Eurostat ve zpřesněném odhadu uvedl, že HDP unie i eurozóny klesl v posledním čtvrtletí roku 2008 shodně o 1,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2007. Statistický úřad unie přitom v prvním odhadu předpovídal pokles o 1,1 procenta v EU a o 1,2 procenta v eurozóně.

Proti předcházejícímu čtvrtletí loňského roku klesla unijní ekonomika i ekonomika eurozóny shodně o 1,5 procenta. Tento odhad je přitom stejný jako prvotní prognózy a Eurostat jej nemusel nijak měnit.

„Nejhorší čísla však má EU i eurozóna stále před sebou. Zpomalení automobilového průmyslu, situace na trhu nemovitostí, relativně prudký růst nezaměstnanosti, pokles průmyslové výroby včetně budoucích zakázek a přetrvávající nedůvěra v bankovním sektoru indikují výraznější propad minimálně pro první pololetí 2009," řekl analytik Broker Consulting Jan Lener.

E15, 6.3.2009, autor Vendula Krumpholcová