Druhý pilíř a dědictví
V souvislosti se schválením penzijní reformy poslaneckou sněmovnou se v médiích rozpoutaly diskuze o tom, pro koho je vlastně druhý pilíř výhodný. Většina lidí i médií se však zajímá jen o srovnávání výnosů a přehlíží další, velmi podstatné parametry důchodového spoření, jako je například likvidita vložených peněz, dědictví, způsob vyplácení renty nebo politické riziko. Tyto aspekty přitom mají podle analytiků pro posouzení „výhodnosti" druhého pilíře mnohem větší důležitost než jednorozměrné propočítání výnosu.
V souvislosti se schválením penzijní reformy poslaneckou sněmovnou se v médiích rozpoutaly diskuze o tom, pro koho je vlastně druhý pilíř výhodný. Většina lidí i médií se však zajímá jen o srovnávání výnosů a přehlíží další, velmi podstatné parametry důchodového spoření, jako je například likvidita vložených peněz, dědictví, způsob vyplácení renty nebo politické riziko. Tyto aspekty přitom mají podle analytiků pro posouzení „výhodnosti" druhého pilíře mnohem větší důležitost než jednorozměrné propočítání výnosu.
Druhý pilíř neboli důchodové spoření, je nejvýraznější novinkou, kterou důchodová reforma přinesla. Češi do 35 let věku se mohou rozhodnout, zda využijí možnost přesměrovat 3 % z hrubé mzdy, která šla doposud do průběžného důchodového systému, na svůj osobní důchodový účet. Lidé starší budou mít na rozhodnutí pouze přechodné období. Podmínkou možnosti snížení odvodů do průběžného důchodového systému je příspěvek 2 % z hrubé mzdy navíc do druhého pilíře. Na důchodové spoření si tak budou Češi ukládat 5 % ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí využívat druhého pilíře je závazné a není možné z něj vystoupit. „Výhodou druhého pilíře je, že člověk spoří peníze sám sobě. Má ale samozřejmě i nevýhody. Jednou z nich je například dědictví naspořených prostředků," upozorňuje Jan Lener ze společnosti Broker Consulting.
Čerpání naspořených prostředků a jejich dědictví
Nárok na výplatu peněz naspořených ve druhém pilíři vzniká v okamžiku přiznání státního důchodu. V ten okamžik si lidé budou moci zvolit, zda své peníze z druhého pilíře vyčerpají formou doživotní, nebo dvacetileté renty. Toto rozhodnutí má zásadní vliv na dědictví prostředků z důchodového spoření. „Při volbě doživotní renty nelze peníze dědit. Pokud by důchodce zemřel, například měsíc po dosažení důchodového věku, všechny prostředky, které si po dobu svého života ukládal na důchodový účet, propadnou (na druhou stranu při dožití velmi vysokého věku budou čerpat rentu stále). U dvacetileté renty je situace lepší. V tomto případě se peníze dědí, ale jejich výplata je možná opět pouze formou renty v důchodu," hodnotí Jan Lener z Broker Consulting.
Kdy může dědic peníze čerpat?
V praxi to znamená, že pozůstalý (dědic) se k penězům z druhého pilíře dostane až v momentě, kdy sám dosáhne důchodového věku, a to jen za podmínky, že má sám založen druhý pilíř. Zděděné peníze se připíšou na jeho důchodový účet a i on se pak bude moci rozhodnout, zda pro čerpání zvolí doživotní nebo dvacetiletou rentu. „Systém využití zděděných prostředků může způsobit komplikace, neboť z naspořených peněz nebudou moci dědicové například splatit dluhy. Pokud bude mezi dědicem a zemřelým větší věkový rozdíl, může dědic na prostředky čekat i desítky let. Kvůli tomu není druhý pilíř důchodové reformy vhodný pro vytváření rodinného jmění," hodnotí Lener.
Alternativy druhého pilíře
„Tento systém dědění a využití prostředků v praxi znamená, že pozůstalí mohou s prostředky ze druhého pilíře počítat s omezeními. S posouváním hranice důchodového věku se může stát, že se dědic nároku na peníze z důchodového spoření ani nedožije. Odborníci na rodinné finance se proto kloní u dlouhodobého spoření k využití komerčních produktů, které umožňují peníze vybrat ve kterémkoliv okamžiku a vytvářet rodinný finanční majetek, který je plně děditelný z generace na generaci. Druhý pilíř se rozhodně nevyplatí hodnotit jen podle matematických propočtů," uzavírá Jan Lener.
