Panuje shoda v tom, že výhodnou složkou spoření na důchod je zejména penzijní připojištění. Na trhu přitom existuje několik fondů, které občanům nabízejí správu vložených prostředků. Čím se odlišují?

Všechny penzijní fondy mají přibližně stejnou strukturu investičních nástrojů, do kterých vkládají příspěvky vybrané od občanů.
Proto se při výběru penzijního fondu obecně doporučuje sledovat výši nákladů na správu fondu (kam spadají například mzdy zaměstnanců, odměny zprostředkovatelům, nájemné a podobně) a náklady příštích období. To jsou - zjednodušeně řečeno -výdaje, které penzijní fond promítne do nákladů až někdy později a sníží tak budoucí výnosy.

Panuje shoda v tom, že výhodnou složkou spoření na důchod je zejména penzijní připojištění. Na trhu přitom existuje několik fondů, které občanům nabízejí správu vložených prostředků. Čím se odlišují?

Jak rozumět číslům

Aby bylo možné vyvodit z těchto veličin smysluplný závěr, je potřeba vztáhnout je k průměrné výši prostředků účastníků jednotlivých penzijních fondů.

Přehled nákladů k průměrné výši prostředků účastníků v roce 2009 a jejich změnu od předchozího roku naleznete v tabulce.
Hodnoty ve sloupci „Náklady v poměru k prostředkům účastníků" vyjadřují, jak efektivně fondy spravovaly v roce 2009 vložené příspěvky.

Například hodnota 1,3 procenta říká, že z hrubého výnosu investovaných prostředků ve výši pět procent ročně zůstane reálně jen 3,7 procenta.

Změna za rok ukazuje, jak se fondům podařilo (záporné hodnoty), či nepodařilo (kladné hodnoty) snížit vlastní náklady. Bohužel, je patrné, že meziročně dochází k velkým změnám nákladů, a tak není zárukou, že levný fond v současnosti takovým zůstane i za pět či deset let.

Jediným fondem, který lze doporučit z hlediska nízkých nákladů, je Allianz, jelikož tento ukazatel je v jeho případě relativně stabilní.

Zajímavostí je, že u penzijních fondů nefungují úspory z objemu spravovaných prostředků. Nejlevněji spravuje prostředky malý penzijní fond, naopak ten největší nejdráže.

Budoucí závazky

„Náklady příštího období k prostředkům účastníků" ukazují budoucí závazky penzijního fondu, které ještě nejsou zaúčtovány do hospodářského výsledku. Představují tak prostředky, o které se zisk penzijního fondu sníží v horizontu pěti až sedmi let.

Tato položka představuje v bilancích fondů v průměru klesající hodnotu a její vliv na budoucí výnosy se tak zmenšuje. Výrazně - a to v pozitivním smyslu - se odlišuje jen Penzijní fond České spořitelny, který vykazuje minimální náklady. Porovnání podle výše připsaných výnosů je zajímavé spíše jako zamyšlení o smyslu spoření v penzijních fondech. Vposledních letech připsané výnosy dokonce nepřekonávají ani jen inflaci.

Dokládá to druhá tabulka, ve které jsou uvedeny připsané výnosy v pětiletém období 2005 až 2009.
Nejvyšší - a přitom stabilní - výnosy v těchto pěti letech připisoval penzijní fond Allianz, který v tomto období těžil především z dvou faktorů.

Prvním byla investiční politika zaměřená pouze na kvalitní dluhopisy, druhým nízké náklady.
Ještě o něco lepších výsledků dosáhl penzijní fond Generali, tedy opět jeden z těch nejmenších.

Bez velkých rozdílů

Celkově však mezi jednotlivými fondy nejsou nějaké dramatické rozdíly.

Hlavním přínosem penzijního připojištění je tak státní podpora (formou přímých příspěvků placených spořitelům, případně formou daňového zvýhodnění spoření nad 500 korun měsíčně), respektive podpora od zaměstnavatelů. Výše příspěvku zaměstnavatele je důležitou referencí, která hodně vypovídá o úrovni poskytovaných podnikových benefitů.

30.8.2010, Deníky Bohemia